Stříbrné jezero - současnost

Popis místa

Stříbrné jezero vzniklo na místě bývalého lomu, ve kterém se těžil sádrovec. Sádrovec se na Opavsku těží od roku 1849, v okolí Stříbrného jezera probíhala těžba až do začátku šedesátých let (více viz historie). Poté byl tento důl zatopen vodou. Plocha jezera je dnes přibližně 6,6 hektarů. Délka jezera je skoro 600 metrů, maximální šířka 200 metrů. Nadmořská výška vodní hladiny Stříbrného jezera je 250 m n.m., nejvýše položeným bodem v okolí je vrcholová plošina velké haldy severně od jezera (276 m n.m.). Největší hloubka v jezeře je přibližně 15 metrů.

Stříbrné jezero se rozkládá v severní části města Opavy na katastrálním území Opava – Kateřinky. Jedná se o mírně zvlněnou a poměrně otevřenou krajinu severně od pohoří Nízký Jeseník v blízkosti Polska. Státní hranice se nachází přibližně 2 km severně, proto zde celkem často můžeme během léta potkat koupající se polské návštěvníky.

Jižně od jezera protéká řeka Opava, v jejíž nivě se jezero nachází a která je také zdrojem vody v jezeře. V době velké povodně v roce 1997 byla řeka i jezero propojeny. Nedaleko severozápadně od jezera teče Pilšťský potok, který pramení v Polsku a ústí do řeky Opavy.

Vyvýšené místo v severní části za jezerem vzniklo původně jako halda po odtěženém materiálu z jezera a později bylo osázeno dřevinami. Stáří stromů tedy nemůže být starší než cca 40 let.

Letecký snímek Stříbrného jezera

Letecký snímek Stříbrného jezera

Klima

Město Opava se nachází v dešťovém stínu Hrubého Jeseníku, kde je velká část dešťů zachycována. Déšť se zde zpravidla dostavuje při přechodu front a to většinou při západním proudění vlhkého atlantského vzduchu. Občas prochází územím i cyklóna, která zejména v květnu a někdy i v říjnu vyvolává větší srážky. Nejvíce prší během července – katastrofální povodně v roce 1997 přišly právě v červenci. Každoročně zde spadne v průměru 640 mm srážek.

Průměrná roční teplota ve městě Opavě je + 8,2°C. Nejnižší naměřená teplota byla -35°C, maximální letní teploty se pohybují mezi 35-40 °C. Jezero je tak většinou alespoň po část roku zamrzlé a sněhová pokrývka se zde drží cca 50-60 dní. Naopak od června do začátku září je jezero vhodné ke koupání.

Významným klimatologickým faktorem, který se podílí na výměně vzduchu, je směr větru a jeho rychlost. Převládající směr proudění větru je jihozápadní. Častý je také severní a severovýchodní směr proudění, který přináší vzduch přes Polsko z Baltského moře. Bezvětří připadá na 18 % (60-70 dní) roku.

Při lepších povětrnostních podmínkách a nízké oblačnosti jsou odsud (např. v lokalitě u bunkru) vidět Jeseníky a jejich nejvyšší vrchol Praděd.

Stříbrné jezero na podzim

Stříbrné jezero na podzim

Geomorfologie

Lokalita je součástí provincie Středoevropské nížiny, subprovincie Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina, celku Opavská pahorkatina a podcelku Poopavská nížina.

Jde o protáhlou rovinu na říčních sedimentech (usazeninách) mladšího pleistocénu a holocénu (mladší čtvrtohory až po současnost). Údolní niva řeky Opavy široká téměř 2 km je charakteristická četnými meandry. V zastavěné části města bylo koryto řeky prohloubeno na tzv. stoletou vodu.

Asi před 1 milionem let vznikl ve Skandinávii pevninský ledovec, který se pomalu sunul do střední a východní Evropy. Studená a teplá období se střídala. Celkem byly stanoveny 4 glaciály (studené období) a 3 interglaciály (teplá období). Zájmová lokalita byla v dobách sálského a elsterského zalednění dvakrát zaledněna a silně modelována činností kontinentálního ledovce, který sem zasahoval během dob ledových a poté činností toku řeky Opavy po ústupu ledovce.

Území je tedy tvořeno převážně sedimenty čtvrtohorního stáří. Mezi tyto sedimenty patří spraše vytvořené dříve v době zalednění a náplavové hlíny převážně ne starší než 10 000 let, písky a štěrky především ve formě říčních teras. Pod čtvrtohorními sedimenty se nacházejí třetihorní písky a jíly.

Území vymezené jako bývalý dobývací prostor

Území vymezené jako bývalý dobývací prostor

Půda

Půda má bezprostřední vztah ke geomorfologii místa a proto její dnešní vlastnosti souvisí jak s činností ledovce, tak i s činností řeky. Poměrně velké plochy v nivě řeky Opavy zabírají hlinité glejové fluvizemě. Výskyt úrodnějších půd souvisí je vázán na spraše. Největší rozsah mají hnědozemě.

Současnost a budoucnost

Stříbrné jezero je jedním z nejdůležitějších míst pro sportovní rekreaci pro město Opava. Zejména je využíváno pro sportovní rybaření a koupání. Na jižním břehu jezera byla upravena travnatá pláž a postaveny šatny a WC, později se objevilo občerstvení s malým parkovištěm. Jsou zde dvě hřiště na nohejbal. V jihovýchodní části byla postavena restaurace a také upravena malá písečná pláž. V severní části se nachází menší místo pro nudisty.

Rekreační aktivity v okolí jezera by měly být nadále rozvíjeny. V plánu je např. rozšíření možností sportovních aktivit (hřiště), úprava břehů pro zlepšení přístupu do řeky a krajinářské úpravy v severní části jezera. Tato část získá více podobu lesoparku s upravenými cestami a lavičkami a osvětlením. Jedním z návrhů pro realizaci je i rozhledna. V západním výběžku by měl být charakter místa více přírodní.

Pohled na Stříbrné jezero od severozápadu

Pohled na Stříbrné jezero od severozápadu

SÁDROVEC A SÁDRA

Stříbrné jezero vzniklo na místě původního lomu, ve kterém se těžil sádrovec. Těžba byla ukončena na počátku šedesátých let, zbytky sádrovce v okolí jezera však můžeme vidět doposud. Setkáme se s ním hlavně u severního břehu jezera, např. na skalce, odkud v létě skáče mládež do vody a jinde.

Skalka ke skákání do vody je tvořena sádrovcem

Skalka ke skákání do vody je tvořena sádrovcem

Vlastnosti sádrovce

Od okolní horniny je sádrovec snadno odlišitelný - je bezbarvý, šedý až nažloutlý, průhledný až průsvitný, často zakalený jílovitými, písčitými a jinými příměsemi. Zřetelně na něm můžeme vidět plošky, podle kterých se štěpí.

Sádrovec je sedimentární hornina (vzniklá usazováním v mořích během prvohor, druhohor i třetihor) složená z monoklinického minerálu sádrovce. Jeho název pochází z řeckého slova gypsos – sádra. Chemická značka sádrovce je CaSO4.2H2O – dihydrát síranu vápenatého. Naprostá většina ložisek sádrovce vznikla odpařováním mořské nebo jezerní vody a následnou krystalizací sádrovce v pouštních oblastech.

Je dokonale štěpný, na štěpných plochách obvykle perleťově lesklý, ohebný, neelastický. Patří mezi nejméně tvrdé nerosty - tvrdost je nízká (1,5–2) a hustota je 2,32 g.cm–3. Pokud do něj provedeme jehlou, klíčem či nehtem vryp, bude bílý – viz základní charakteristiky.

Základní charakteristiky sádrovce

Obecné

  • Kategorie: Minerál
  • Chemický vzorec: CaSO4•2H2O

Identifikace

  • Barva: bezbarvý, podle příměsí
  • Vzhled krystalu: tabulka, jehličkovité a další
  • Soustava: jednoklonná
  • Tvrdost: 1,5–2
  • Lesk: skelný, perleťový
  • Štěpnost: dokonalá
  • Index lomu: 1,522
  • Vryp: bílý
  • Hustota: 2,3–2,4 g/cm³
  • Rozpustnost: v horké HCl, v teplé vodě
  • Ostatní: ohebný

Sádrovec obsahuje 23,28 % vápníku (Ca), S 18,62 % síry (S), 55,76 % kyslíku (O) a 2,34 % vodíku. Rozpouští se v horké HCl, v hodně teplé vodě. Při žíhání v baničce uvolňuje vodu a lupenatí.

Jasně patrná struktura sádrovce u Stř. jezera

Jasně patrná struktura sádrovce u Stř. jezera

Morfologie a druhy sádrovce ve světě

Je známo asi 70 tvarů krystalů, mezi nejrozšířenější patří tabulky, prizmatické, jehličkovité a čočkovité tvary. Často dvojčatí (vlaštovčí ocasy). Jemně krystalický až celistvý, dále tvoří vláknité a jemně vláknité agregáty, růžice, konkrece.

Krystaly sádrovce

Sádrovec se ve světě vyskytuje v různých formách či odrůdách:

  • Mariánské sklo – velké průhledné desky tabulkovitých krystalů, podobné slídě.
  • Selenit – vláknité agregáty s perleťovým leskem.
    Selenit
  • Pouštní růže – hnědé, okrové či narůžovělé růžice a jemné vláknité agregáty s uzavřeninami písku.
    Pouštní růže 
    Vláknitý sádrovec
  • Alabastr (úběl) – jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé barvy.
    Alabastr

Použití

Použití sádry při zlomeninách je všeobecně známé. Sádrovec se dále používá nejčastěji v průmyslu stavebních hmot – při výrobě sádry, cementu a omítkovin. Dále se používá například pro výstavbu protipožárních zdí v uhelných dolech, jako přísada do půdního substrátu pro pěstování žampiónů při výrobě skla a papíru, apod.

Ve stavebnictví se částečně vypálený sádrovec používá jako pálená sádra a přísada do cementů, dále se používá v sochařství, v medicíně nebo jako hnojivo. Z alabastru vyráběly ozdobné předměty již starověké civilizace. Ve stavebnictví je dnes nahrazován tzv. energosádrovcem, odpadním produktem vznikajícím při odsiřování elektrárenských plynů.

Sádrovec ve světě a na Opavsku

Sádrovec se ve světě těží nejvíce v USA, Iránu, Thajsku a Číně. Světové ložiskové zásoby sádrovce se v současnosti odhadují na 2,6 mld. tun. Nejblíže se těží na Slovensku v okolí měst Zlatá Baňa, Banská Štiavnica, Novoveská Huta (alabastr), Vlkanová u Zvolena (mariánské sklo), v Polsku ve Wieliczke a Bochnii společně s ložisky soli.

Australský sádrovec

Opavský sádrovec je třetihorní – miocénní. Jedná se o chemický sediment vzniklý krystalizací z mořské vody. V té době zde bylo moře, které bylo z Maďarska napojeno přes úvaly na Polsko. Moře bylo mělké a vytvářely se zde tzv. bazény, které byly dotovány mořskou vodou a sádrovec krystalizoval a usazoval se. Podobných lokalit bylo v okolí více, nejblíže v Polsku, kde se také těží.

Jediná evidovaná ložiska v České republice se nacházejí v Kobeřicích, Sudicích, Rohově a Třebomi. Těží se pouze jedno ložisko této suroviny a tím je sádrovcový důl v Kobeřicích. Tento lom je provozován firmou GYPSTREND s.r.o., která je od roku 1995 jediným nástupcem bývalého státního podniku Sádrovcové doly Kobeřice. Pracuje zde na 90 zaměstnanců. Firma je jediným těžitelem a zpracovatelem přírodního sádrovce v celé České republice. (víc na www.gypstrend.cz  ).

 

Publikováno dne 1.12.2007