Dne:

24. 4. 2017

Bod programu:

16/22

Věc:

Provozování kanalizací  

Důvod předložení:

zajištění úkolů vyplývajících z činnosti odboru majetku města 

Zpracoval:

Mgr. Bc. Pavel Vltavský, vedoucí odboru majetku města

Ing. Irena Bednářová, referent odboru majetku města

Předkládá:

Ing. Martin Víteček, náměstek primátora

Projednáno v RMO:

 24. MRMO – schváleno

Změna odst. 2 – oproti původnímu materiálu na základě dopisu Ministerstva zemědělství ze dne 19.4.2017 došlo k přepočtu výše zdrojů pro financování budoucí obnovy

Požadavek na úpravu rozpočtu:

Ne

Zastupitelstvo města

1.

schvaluje

způsob provozování kanalizace pro veřejnou potřebu s čištěním na ČOV jako oddílný model provozování, tj. výběr externího provozovatele s respektováním dotačních podmínek pro novou provozní smlouvu uzavíranou na dobu 10 let,
za podmínky následného udělení výjimky od Státního fondu životního prostředí České republiky

2.

bere na vědomí

v souladu s podmínkami udržitelnosti v Operačním programu Životní prostředí 2014-2020 dle zpracovaného Nástroje Udržitelnosti 2014+ pro projekt „Zlatníky a Milostovice – splašková kanalizace“ bude nutno povinně v ceně pro stočné vytvářet od roku 2020 postupně rostoucí zdroje pro financování budoucí obnovy v rozmezí od 540.000,00 Kč do 910.000,00 Kč

Důvodová zpráva

Schváleno mimořádnou Radou Statutárního města Opavy dne 19. 4. 2017.

Statutární město Opava musí jako žadatel o dotaci z Operačního programu Životní prostředí 2014-2020 zajistit soulad s podmínkami pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro projekt „Zlatníky a Milostovice – splašková kanalizace“ (dále jen „Projekt OPŽP), jež jsou obsažené v Registraci akce ze dne 28. 6. 2016.

Jednou z podmínek je zajištění provozování kanalizace ve vlastnictví Statutárního města Opavy dle požadavků v Operačním programu Životní prostředí 2014-2020.

Za tímto účelem bylo u společnosti Mott MacDonald CZ, spol. s r.o. zadáno zpracování Studie provozování kanalizací ve vlastnictví Statutárního města Opavy. Studie je posouzení možných variant (modelů) provozování kanalizací a doporučení dalšího postupu Statutárnímu městu Opava (studie – příloha č. 1).

Cílem předkládané Studie je poskytnout dostatečně podrobný podklad pro strategické rozhodnutí statutárních zástupců SMO o principech budoucího provozování infrastruktury pro odvádění a čištění odpadních vod, jež je a bude ve vlastnictví SMO.

Závěry a doporučení vyplývající z této Studie musí být koncipovány tak, aby byl rovněž zajištěn soulad s podmínkami pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro projekt „Zlatníky a Milostovice – splašková kanalizace“, jež jsou obsažení v Registraci akce ze dne 28. 6. 2016: „Podmínkou pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace je předložení nezbytných dokladů v rozsahu podle PrŽaP („Pravidla pro žadatele a příjemce podpory“) do 10 měsíců od vydání této registrace akce.“ 

Současný stav:

V současné době Statutární město Opava vlastní cca 35,87 km kanalizace na území města včetně jedné ČOV v městské části Vávrovice. V lokalitě Kylešovice, Malé Hoštice, Jaktař vlastní SMO oddílnou kanalizaci, kterou na základě provozních smluv provozuje SmVaK Ostrava, a. s. V lokalitě Vávrovice kanalizaci a ČOV provozuje městská část Vávrovice.

V ostatních městských částech (Milostovice, Podvihov, Vlaštovičky, Zlatníky, Komárov a Suché Lazce) existuje jednotná kanalizace ve vlastnictví SMO bez čištění odpadních vod.

Ke všem kanalizacím v městských částech existuje připravená projektová dokumentace pro výstavbu nové oddílné kanalizace včetně čištění na ČOV. Projekty mají již vydaná stavební povolení.

Druhým vlastníkem kanalizace na území SMO je společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s., která vlastní cca 147,67 km kanalizace na území města včetně centrální ČOV. Na kanalizaci SmVaK Ostrava, a.s. je napojeno cca 18,96 km kanalizace ve vlastnictví Statutárního města Opavy. Mezi kanalizacemi Statutárního města Opavy a SmVaK  Ostrava, a.s. existuje celkem 16 různých nápojných bodů.

Z projektových dokumentací na nové splaškové kanalizace v městských částech vyplývá, že původní jednotná kanalizace bude po výstavbě oddílné kanalizace dále používána pro odvádění dešťových vod do vodního recipientu. 

Proto bude předmětem provozování v souladu s podmínkami Operačního programu životního prostředí (dále jen „OPŽP“) pouze veškerá oddílná kanalizace Statutárního města Opavy s čištěním odpadních vod na ČOV (současná a nová dle Projektu OPŽP) a dále ČOV Vávrovice a nová ČOV dle Projektu OPŽP ve vlastnictví Statutárního města Opavy.

Ostatní jednotné kanalizace bez ukončení na ČOV si bude Statutární město Opava dál samo provozovat. Tato varianta byla předběžně projednána s poskytovatelem dotace (SFŽP ČR). Schválení tohoto postupu bude oficiálně provedeno v rámci „Zprávy k Nástroji Udržitelnosti 2014+“, což je jedním s povinných podkladů k vydání Rozhodnutí o přiznání dotace.

Je třeba zajistit plynulý a bezpečný provoz kanalizací pro veřejnou potřebu, které jsou v současné době ve vlastnictví SMO, a také vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely (plán financování obnovy) - viz zákon č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích.

Aktuální potřebou je zajištění všech podmínek souvisejících s Projektem OPŽP, a to včetně závazného plánu financování obnovy na nejméně 10 let od ukončení tohoto Projektu OPŽP.

Ve vztahu k postavení Statutárního města Opavy jakožto vlastníka vodovodů a kanalizací v současné době bez odpovídajícího dostačujícího odborného, provozního a technického zázemí je specifickou potřebou případný přenos provozních rizik na jiný subjekt.

Základní potřebou Statutárního města Opavy ve vztahu k zákazníkům (především obyvatelům napojených na kanalizaci ve vlastnictví Statutárního města Opavy) je dosažení plynulosti služby odvádění odpadních vod (s minimální dobou přerušení), a to v situaci kdy neexistuje reálné trvalé „nouzové“ náhradní technické řešení, dosažitelné v přiměřené (velmi) krátké době.

Statutární město Opava musí respektovat sociálně únosný rozměr ceny pro stočné, je proto více než žádoucí, aby byla zajištěna jednotná cena pro stočné na celém území Statutárního města Opavy (tj. podmínky pro stejnou cenu Statutárního města Opava a SmVaK Ostrava). Je nutná řádná informovanost a komunikace s odběrateli jako individuálními zákazníky (zákaznické centrum, elektronické služby „na dálku“ ve formě www a SMS a další dynamický vývoj v oblasti informačních technologií).

Výsledkem posouzení všech reprezentativních „jednoduchých variant“ je vhodná „složená varianta“. Nejvhodnější (doporučená) „složená varianta“ je následně v další části podrobena analýze možných způsobů realizace této varianty (např. provozování na základě koncesní nebo obdobné provozní smlouvy s externím vybraným provozovatelem nebo provozování Infrastruktury vodovodů a kanalizací městskou společností).

Vyhodnocení variant pro zajištění provozování

V případě Statutárního města Opavy se jedná o provozování pouze dílčích částí stokové sítě, která se nachází na území Statutárního města Opavy. Odpadní vody z této stokové sítě jsou čištěny na vlastní ČOV případně předávány do kanalizační sítě ve vlastnictví SmVaK Ostrava. Nejedná se tedy o typickou (obvyklou) situaci, kdy předmětem provozování je celá kanalizační síť včetně ČOV. Z tohoto pohledu je nutné provést základní hodnocení variant pro zajištění provozování. Hodnocení bylo provedeno podle následujících kritérií: (1) Předpoklady a podmínky SMO pro realizaci; (2) Časová náročnost přípravy k realizaci; (3) Riziko na straně Statutárního města Opava.

Tabulka: Vyhodnocení variant.

Zdroj:   zpracovatel Studie

Zpracovatel Studie doporučuje jako model provozování „oddílný model provozování“, tj. výběr externího provozovatele s respektováním dotačních podmínek pro novou provozní smlouvu. Jako vhodnou délku této nové provozní smlouvy doporučuje poradce dobu 10 let, tj. požádat SFŽP ČR o udělení výjimky v rámci tzv. provozní „služební“ smlouvy.

Varianty zajištění provozování Infrastruktury odpadních vod (modely provozování) pro Statutární město Opava, jsou popsány zejména dle následujících hledisek:

-       Zda SMO, jakožto vlastník musí být zároveň provozovatelem dle ZoVaK (tedy získání povolení k provozování a disponibilita odpovědného zástupce s požadovanou kvalifikací – vzdělání a délka praxe viz ZoVaK);

-       Nutnost provést zadávací/výběrového řízení na uzavření provozní smlouvy mezi vybraným provozovatelem a SMO, jakožto vlastníkem;

-       Uzavírání dílčích smluv na jednotlivé specifické činnosti nezbytné k zajištění provozování;

-       Kdo provádí výběr stočného od konečných odběratelů (SMO či externí subjekt) vlastním jménem a na vlastní účet;

-       Odpovědnost za plynulost a bezproblémovost provozu, odpovědnost za následné řešení poruch a havárií;

-       Rizika spojená s financováním následného odstraňování poruch a havárií (zejména v situaci kdy dojde k překročení plánovaných nákladů);

-       Odpovědnost za plnění všech požadavků vyplývajících z příslušné legislativy, rizika a sankce;

-       Další nezbytné záležitosti, které musí SMO realizovat.

Provozování Infrastruktury OV z pozice SMO jakožto vlastníka lze realizovat prostřednictvím různých modelů provozování, jejichž definice a popis upravují primárně metodické dokumenty v rámci OPŽP 2014 – 2020 a to primárně Metodika pro žadatele – Rozvádějící podmínky přílohy č. 6 Programového dokumentu OPŽP.

1. Varianta: Obec provozuje sama

Obec (pro účely této Studie a zachování srozumitelnosti textů obec ≈ město resp. SMO) či svazek obcí (a měst) si svou infrastrukturu provozuje sama (sám), vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (a přímo tedy drží povolení k provozování dle příslušné legislativy), případně některé činnosti nebo odborný dozor jsou realizovány na základě smlouvy (označované např. jako „servisní“) externí organizací (dodavatelem či dodavateli), přičemž odpovědnost za provozování a také výběr stočného zůstává na příslušné obci či městu. Externí organizace v tomto modelu není provozovatelem infrastruktury ve smyslu ZoVK a není oprávněna vybírat stočné.

Odpovědnost za řízení těchto externích dodavatelů služeb, a tím i zejména za provozuschopnost infrastruktury, je potom delegována na konkrétní fyzickou osobu na straně vlastníka. Tato osoba vykonává roli „dispečera“ pro řízení jednotlivých externích dodavatelů – identifikuje, objednává a následně kontroluje provedení téměř všech činností.

„Dispečer“ pouze kontroluje dle předem vymezených popisů stavů (často jen dle výskytu poruchy nebo stížností odběratelů), zda procesy probíhají ve standardních „hodnotách“. Obvykle však „dispečer“ není specialistou v oboru provozování Infrastruktury VaK, postupuje bez hlubšího porozumění podstatě provozních jevů (to zvyšuje úroveň provozního rizika).

Každá anomálie, vybočení mimo popsaný „obvyklý“ průběh, vyvolává nutnost zapojení externího dodavatele určitých služeb.

2. Varianta: Vlastnický model

Subjekt zodpovědný za provozování je 100% vlastněn vlastníkem dotčené infrastruktury (a případnými dalšími veřejnými vlastníky) a infrastrukturu provozuje na základě smlouvy nebo jiného místně platného pověření (a přímo drží povolení k provozování). Vlastnický model z hlediska zadávání veřejných zakázek, je tzv. „In-house zadávání“. Pokud je předmětem zakázky poskytnutí služeb veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva, není zadavatel povinen zadávat podle zákona o veřejných zakázkách (zadávat zakázku v zadávacím řízení).

Tento model představuje situaci, kdy obec či město (nebo více obcí a měst) založí vlastní provozní společnost (obec je jejím 100% Vlastníkem) a dojde k uzavření smlouvy mezi touto „municipální“ provozní společností a obcí či městem nebo jiného místně platného pověření k provozování (dohody, vyhlášky, směrnice apod.). Může být takto využito i již existující „municipální“ společnosti, která vykonává i další činnosti (např. dodávka tepla, údržba zeleně, čištění a zimní údržba místních komunikací a chodníků). V tomto případě však existují také rizika, která vyplývají z pozice obce či města jako jediného vlastníka provozní „obecní“ organizace.

3. Varianta Smíšený model

Smíšený model představuje situaci, kdy provozovatel a vlastník infrastruktury je jedna a táž osoba odlišná od obce či svazku obcí (na rozdíl od modelu samostatného provozování). Variantou smíšeného modelu je tzv. smíšený model provozování s participací soukromého kapitálu. V těchto případech se např. obec a soukromá společnost kapitálově podílí na subjektu, který je vlastníkem a zároveň provozovatelem infrastruktury.

4. Varianta Oddílný model

Provozování infrastruktury je realizováno na podkladě provozních smluv dle § 8 ZoVK, kdy oddílné provozní společnosti jsou společnosti s majetkovou účastí jiných (soukromých) subjektů než pouze vlastníka infrastruktury. Provozní společnosti mají pracovní síly, vlastní stroje a nářadí, příp. budovy a pozemky, koncese, oprávnění a znalosti, nutné k zabezpečení provozování dle platné legislativy.

Oddílný provozní model může být definován jako spolupráce mezi vlastníkem infrastruktury a provozovatelem (tj. zpravidla mezi veřejnoprávním vlastníkem (např. obec) a soukromoprávním subjektem), kteří uzavřou provozní smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace, na jejímž základě provozovatel užívá a provozuje vodovod nebo kanalizaci a poskytuje shora definované služby s tím spojené, které by jinak poskytoval vlastník (popř. je-li tak sjednáno, provádí technické zhodnocení ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, tj. nástavbu, přístavbu, stavební úpravy, rekonstrukce nebo modernizace či jiná technická zhodnocení).

Provozovatel přebírá některá rizika, která podle zákona o vodovodech a kanalizacích nese primárně vlastník s tím, že pokud se riziko materializuje, nese provozovatel jeho důsledky (včetně finančních důsledků).

Provozovatel hradí vlastníku infrastruktury nájemné za užívání infrastruktury. Vlastník na druhé straně namísto přímé úhrady za poskytování těchto služeb umožní provozovateli brát užitky (zejména úplaty) od koncových uživatelů těchto služeb (odběratelů), tj. stočné (koncesní způsob provozování). V rámci oddílného modelu je však možný i způsob realizace kdy Stočné vybírá vlastník a tento platí provozovateli za služby (jedná se však již o vztah upravený ZoVZ – tj. veřejná zakázka).

5. Varianta Model tzv. Služební provozní smlouvy

Model „servisní smlouva“ je svým způsobem kombinací varianty zajištění provozování „obec provozuje sama“ a „oddílného modelu“. Základním principem (a odlišností od oddílného modelu) může být to, že obec či město je provozovatelem a realizuje výběr vodného a stočného. Existuje i varianta, že obec či město pouze realizuje výběr vodného a stočné, ale není provozovatelem dle ZoVaK (pravděpodobnější).

Tento model poskytuje mnoho dílčích odlišností v konkrétní smluvní úpravě, ale má vždy jako základní charakteristický prvek skutečnost, že město realizuje výběr vodného a stočné a nese rizika s tím spojená. Město může vlastní (technickou) realizaci zabezpečení výběru vodného a stočného zajistit prostřednictvím externího dodavatele (výpočet vodného a stočného, tisk faktur, sledování pohledávek a jejich vymáhání). Vždy ale město realizuje výběr vodného a stočné svým jménem a na svůj účet a na svoje riziko.

Základním principem (a odlišností od modelu „obec provozuje sama“) je to, že město má uzavřenou pouze jedinou „servisní smlouvu“.

K zajištění vlastního provozování je uzavřena pouze „servisní smlouva“ o zajištění veškerých služeb spojených s provozováním (nejedná se o pronájem VaK, není tedy hrazeno nájemné). Je také stanovena cena (dílčí ceny) za provedené služby, může dojít k přenosu některých rizik na poskytovatele služeb.

Nepřenáší se však rizika spojená s výběrem vodného a stočného a rizika spojená s odpovědností za nepřetržitý provoz a kvalitu. Odpovědnost za řízení tohoto jediného externího dodavatele, a tím i zejména za provozuschopnost infrastruktury je potom delegována na konkrétní fyzickou osobu (zaměstnance města, často na starostu obce v případě menších obcí). Tato osoba vykonává roli „dispečera“ popsanou výše. Výhodou oproti variantě s mnoho externími dodavateli mohou být nižší ceny za dílčí činnosti a lepší znalost podmínek pro provozování.

Další možností (častěji se v praxi vyskytující) je založena na stejných principech jako „oddílný model“, ale město není provozovatelem. Současně však město realizuje (na rozdíl od „oddílného“ modelu) výběr vodného a stočného od odběratelů a nese rizika spojená s výběrem vodného a stočného.

Výběr varianty modelu provozování Infrastruktury OV v rámci tzv. „Oddílného modelu provozování“ je založen především na skutečnosti, že je nutné v omezeném čase vyřešit způsob provozování Infrastruktury OV ve vlastnictví SMO a zároveň reflektovat stanovené podmínky OPŽP 2014-2020.

Obecnou podmínkou OPŽP 2014–2020 je mít vybraného externího provozovatele nejpozději k datu vydání kolaudačního rozhodnutí. Přestože součástí Projektu OPŽP je vybudování kanalizace i ČOV, kdy vydání kolaudačního rozhodnutí pro ČOV podléhá určitému zkušebnímu provozu (obvykle v délce 12 měsíců), doporučuje zpracovatel Studie mít vybraného externího provozovatele nejpozději k datu ukončení stavebních prací v rámci fyzické realizace Projektu OPŽP. Tímto bude zajištěna i žádoucí účast provozovatele Infrastruktury OV při zkušebním provozu ČOV.

Z pohledu obecné specifikace veřejného zadávání se v tomto případě jedná o variantu zajištění provozování formou „PPP“ tj. spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem (Public Private Partnership).

Z pohledu zpracovatele Studie je pro Statutární město Opava, jakožto vlastníka Infrastruktury odpadních vod výhodné, že v tomto případě dochází právě k přenosu finančních rizik na provozovatele vyplývající ze skutečnosti, že za výběr stočného od odběratelů je odpovědný provozovatel a nikoliv Statutární město Opava. V případě špatné platební morálky odběratelů nebude mít tato skutečnost negativní vliv na rozpočet Statutárního města Opavy.

Dalším finančním rizikem, které tímto provozním modelem Statutární město Opava eliminuje, je skutečnost, že dokáže vytvářet povinnou rezervu na obnovu Infrastruktury odpadních vod dle podmínek OPŽP 2014-2020 mimo rozpočet města. Nehrozí tedy dotování těchto minimálních požadovaných finančních rezerv z městského rozpočtu a tím tak k jeho dalšímu negativnímu ovlivňování.

Jak již bylo uvedeno výše, provozování Infrastruktury odpadních vod v rámci tzv. Oddílném modelu provozování představuje smluvní spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Tato skutečnost představuje pro Statutární město Opava povinnost vybrat externího provozovatele v rámci tzv. „koncesního řízení“ na poskytování služeb.

V současné době je problematika veřejných zakázek, které jsou koncesemi (pro zjednodušení se dále používá pouze označení „koncesní řízení“) plně včleněna do zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) § 174 a dále.

Určující pro průběh i délku trvání samotného koncesního řízení je tzv. předpokládaná hodnota. V případě, že tzv. předpokládaná hodnota koncese nepřesáhne limitní hranici 20 000 000 Kč za dobu trvání koncesní smlouvy, jedná se o tzv. koncesi malého rozsahu a zadavatel není povinen realizovat toto zadávací/koncesní řízení dle ZZVZ (viz ustanovení § 178 ZZVZ viz rámeček níže).

Délka trvání provozní smlouvy je upravena zejména těmito závaznými dokumenty:

-     Metodika pro žadatele Rozvádějící podmínky přílohy č. 6 Programového dokumentu OPŽP – Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro OPŽP 2014–2020 (dále jen „Metodika pro žadatele“);

-     ZZVZ, konkrétně § 179.

V našem případě se jedná o tzv. Novou provozní smlouvu. Délka trvání nové provozní smlouvy je upravena v kapitole 6 Metodiky pro žadatele.

Nové provozní smlouvy budou přijatelné za předpokladu splnění následujících podmínek:

Za předpokladu, že se soukromý provozovatel nebude finančně podílet na investicích do výstavby, obnovy, zkvalitnění nebo rozšíření vodohospodářské infrastruktury, spolufinancování z Fondu soudržnosti v rámci OPŽP 2014–2020 bude přiděleno za podmínky, že délka trvání provozní smlouvy bude maximálně 10 let, přičemž i tato délka trvání musí být řádně odůvodněna.

-     Ve vztahu k předpokládané hodnotě koncese je zřejmé, že v obou analyzovaných případech bude nezbytné postupovat dle ZZVZ a nebude se jednat o tzv. Koncesi malého rozsahu;

-     V souladu s Metodikou pro žadatele i ZZVZ bude, v případě doby trvání provozní smlouvy vyšší než 5 let, nezbytné zpracovat písemné odůvodnění volby této konkrétní délky. Poradce silně doporučuje konzultovat s poskytovatelem dotace (SFŽP ČR) případnou alternativu trvání provozní smlouvy déle než 5 let a to s dostatečným předstihem před konečným rozhodnutím o zpracování zadávacích podmínek.

Zdroje na financování jen provozování (včetně zisku)

Odhad zdrojů pro financování jen provozování kanalizace (včetně zisku)

   * pro odhad regionální ceny pro stočné v roce 2020 použil Poradce meziroční nárůst ve výši 1,5 % postupně od ceny
  pro stočné SmVaKu pro rok 2017 (32,45 Kč/m³). Obdobně byla predikována jednotková cena za čištění OV na ČOV SmVaKu. ** ÚVN + Zisk = cena pro stočné krát objem fakturované OV

Zdroj:      Aktualizace č. 2 PFO; Mott MacDonald CZ, spol. s r.o. (leden 2017), (hodnoty v běžných cenách s inflací 2 %)

Výše uvedený přehled specifikuje odhad zdrojů pro financování jen provozování kanalizace (včetně zisku), tj. bez nákladů na čištění odpadních vod na ČOV SmVaK a bez závazných zdrojů na obnovu. Jednotkové náklady jen provozování kanalizace SMO (včetně zisku) jsou srovnatelné dle veřejně dostupných informací s provozními náklady vytvořenými jako průměr z hodnot 50 největších provozovatelů v ČR.

Dle upozornění zpracovatele studie došlo omylem ve studii k chybě v označení řádků u tabulky č. 21, bylo prohozeno označení třetího a čtvrtého řádku. Ve studii, která je přílohou tohoto materiálu přikládáme již opravenou tabulku.

Změna důvodové zprávy předložené pro jednání Rady města a v původním návrhu materiálu pro jednání ZMO :

V materiálu pro jednání Rady města byly v návrhu na usnesení odst. 2 – bere na vědomí uvedeny přibližné hodnoty zpracované v předběžně zpracovaném Nástroji Udržitelnosti 2014+. Tento nástroj byl na základě přiloženého dopisu z Ministerstva životního prostředí aktualizován (dopis – příloha č. 2) a došlo také ke změně výše  zdrojů na obnovu generovaného ze stočného v rámci PFO ve výši  540 tis. Kč – 910 mil. Kč ročně (postupný nárůst v čase).

Z tohoto důvodu došlo také ke změně tabulky, která je přiložena výše.  

V Opavě dne 21. 4. 2017

Jméno a příjmení zpracovatelů: Mgr. Bc. Pavel Vltavský, Ing. Irena Bednářová

Podpis zpracovatelů:

Počet příloh: 2

Příloha č. 1: Studie                               
Příloha č. 2: dopis z Ministerstva ŽP