Z jednání Zastupitelstva statutárního města Opavy (ZMO) vyplynul požadavek na zpracování Analýzy systému financování sociálních služeb na území statutárního města Opavy (SMO) a navržení alternativních systémů financování. Z tohoto důvodu předkládáme ZMO tento materiál, ve kterém je popsán stávající způsob financování služeb na území našeho města a Moravskoslezského kraje (MSK) a zároveň navrhnut alternativní způsob jejich financování.

Současný systém financování sociálních služeb na území SMO

Z rozpočtu SMO na sociální a související služby je v současné době financováno 49 sociálních služeb registrovaných a poskytovaných dle Zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, 5 souvisejících služeb (neregistrované, ale se sociální sférou souvisejí - hospicová péče, chráněné zaměstnávání pro osoby se zdravotním postižením (ZP), dobrovolnické centrum) a 6 ostatních souvisejících služeb (kluby pro seniory, ZP aj.). Celkem se tedy jedná o podporu 60 sociálních a souvisejících služeb působících na území našeho města v celkové výši 24.018.800,00 Kč (částka k 1. polovině roku 2019).

Financování registrovaných sociálních služeb je v současné době úzce propojeno s financováním z Moravskoslezského kraje (MSK) prostřednictvím Kapitoly 313 Státního rozpočtu MPSV. Systém financování je nastaven následovně:

• u nových sociálních služeb je SMO povinno dodržet procentuální podíl finanční spoluúčasti (terénní služby - 20% oprávněné provozní ztráty, ambulantní služby - 25% oprávněné provozní ztráty, pobytové služby - 30% oprávněné provozní ztráty), kterou je podmíněno zařazení služby do Krajské sítě sociálních služeb a její financování z dalších zdrojů (MPSV). MSK kontroluje, zda obec uvedenou spoluúčast financování u nových služeb dodržuje a v současné době je v řešení varianta, že by v budoucnu obec přispívala jednotným procentuálním podílem na všechny služby (dlouhodobé i nové);
• u zavedených služeb působících na území SMO delší dobu MSK kontroluje, zda obec službu financuje ze svého rozpočtu a vždy doporučuje, aby částka vynaložena z rozpočtu SMO na financování služby nebyla nižší, než v předchozích letech (v případě snížení dotace z rozpočtu obce by došlo ke snížení dotace z MPSV a s problémy s udržením služby v Krajské síti sociálních služeb);
• u vybraných služeb sociální prevence (azylové domy, nízkoprahové denní centrum a sociální rehabilitace) se SMO na základě uzavřené smlouvy s MSK v rámci Individuálního projektu kraje II. podílí na financování částkou 2.224.000,00 Kč, kterou odvádí do Fondu sociálních služeb.

Co se týče souvisejících služeb, v roce 2019 je nastaven následující systém financování:

• související služby - hospicová péče, dobrovolnictví, chráněné zaměstnávání - výše financování se odvíjí od priority SMO na potřebnosti služby dle platných Zásad o poskytnutí dotace z rozpočtu SMO na poskytování sociálních a souvisejících služeb, přičemž u chráněného zaměstnávání je stanovena částka 25.000,00 Kč na 1 úvazek OZP z rozpočtu města;
• ostatní související služby - kluby, svazy a jiné menší ostatní související služby jsou v letošním roce jednotně financovány částkou 15.000,00 Kč, a to na základě doporučení Komise Rady pro KP.

Současný systém financování sociálních služeb z MSK

• zavedené sociální služby - u služeb, které jsou potřebné a jsou financovány z MSK prostřednictvím Kapitoly 313 MPSV Státního rozpočtu, se při jejich financování vždy dodržuje výše dotace z předchozího roku. Pokud nedošlo k poklesu kvality či snižování kapacity (počty úvazků, provozní doba), MSK dodržuje pravidlo, že by dotace neměla klesnout pod úroveň předchozího roku. Kdyby se tak stalo, nastal by problém s udržením služby v krajské síti.
  U pobytových služeb má pak MSK stanovené maximální oprávněné provozní náklady na 1 lůžko, které by služba neměla překročit. Tyto náklady nejsou pevně dané, ale jsou přepočítávané každý rok a jejich aktuální výše je pak schvalována Zastupitelstvem MSK;
• nové sociální služby - pokud vznikne nová sociální služba, pracovníci KÚ MSK vypočítávají, v jaké výši by měla být financována. Výpočet se odvíjí od průměru financování obdobného druhu sociální služby z MSK v daném kalendářním roce (rovněž tento indikátor se každý rok přepočítává a schvaluje v Zastupitelstvu).
  Např. u pobytové služby domov pro seniory je výpočet stanoven následovně:

Dotace z MSK (Kap. 313 St. rozpočtu) = průměrný podíl dotace z MSK z celkových nákladů domovů pro seniory (v roce 2019 činí 22,8%, což je 120.771,00 Kč na 1 lůžko) x počet lůžek - 10% (vždy se odečítá 10%, aby nové služby nebyly zvýhodněné oproti stávajícím a nedostaly ihned po svém vzniku stejnou průměrnou dotaci jako zavedené služby).

Stejný postup je pak nastaven rovněž pro výpočet dotace pro nově vzniklé domovy se zvláštním režimem (vypočítává se z průměru 163.476,00 Kč/1lůžko) a domovy pro osoby se zdravotním postižením (vypočítává se z průměru 263.736,00 Kč/1lůžko).
 
Alternativní možnosti financování
Již v minulém roce se diskutovalo nad vytvořením systému na sjednocení financování pobytových služeb na území SMO (např. financování uvedených služeb jednotnou výší dotace na lůžko; stanovení optimálních nákladů na lůžko). Proběhlo několik jednání Komise Rady SMO pro komunitní plán na toto téma a vytvoření systému se rovněž konzultovalo s pracovníky ekonomického oddělení Krajského úřadu MSK. Výstupem bylo, že stanovení jednotné dotace je či průměrných nákladů na lůžko je velmi obtížené a to z důvodu, že se náklady na lůžko v různých typech služeb liší a odvíjí zejména od následujících skutečností:

• velikost zařízení - čím má zařízení větší kapacitu, tím jsou nižší jeho náklady;
• struktura uživatelů - rozhodující je stupeň postižení a s tím související míra podpory, kterou klient potřebuje (odbornost personálu), dále je pro stanovení nákladů jednotlivých služeb důležitá výše příspěvku na péči, počet nízkopříjmových klientů, kteří nemají na úhrady a zařízení na ně musí doplácet ze svých zdrojů a v neposlední řadě hraje roli rovněž věková struktura klientů (služby pro děti jsou dražší než služby pro dospělé a seniory);
• typ sociální služby - např. domov pro osoby se zdravotním postižením má vyšší náklady než domov pro seniory. Vyšší náklady má taktéž domov se zvláštním režimem, ve kterém jsou kladeny vyšší nároky na personál (odbornost atd.) a je stanovena vyšší míra podpory uživatelů;
• zřizovatel - výše nákladů se odvíjí rovněž od toho, kdo je zřizovatelem služby. Např. krajské příspěvkové organizace mají všeobecně vyšší náklady, s ohledem na skutečnost, že disponují větším objemem finančních prostředků od zřizovatele (mohou realizovat více investičních záměrů apod.).

Z výše uvedeného vyplývá, že kdybychom chtěli srovnávat náklady na lůžko mezi jednotlivými službami, bylo by nutné porovnávat naprosto totožné služby, které mají stejný počet klientů, totožnou cílovou skupinu, strukturu uživatelů a rovněž stejného zřizovatele, což s ohledem na různorodost služeb a jejich klienty není reálné.

Tato skutečnost je stále platná (ověřeno na KÚ MSK) a je důležité zmínit, že ani MPSV nemá stanovenou max. dotaci pro jednotlivé druhy sociálních služeb. MPSV stejně jako MSK přihlíží k tomu, aby byla dodržena dotace ve výši předchozího roku. Stanovit optimální náklad na lůžko v pobytové službě a optimální výši financování na 1 lůžko je tedy nereálné, protože každá služba je odlišná a má svá specifika. SMO se však při posuzování nových služeb bude inspirovat výpočtem maximálního nákladu na 1 lůžko v pobytových službách, který KÚ MSK každoročně aktualizuje. V případě, že by nově vzniklá služba měla náklady vyšší než je krajem stanovená maximální hranice, SMO vyzve nového poskytovatele k úpravě rozpočtu a snížení nákladů tak, aby nepřekračovaly jejich stanovenou maximální výši.

Na základě sdělení pracovnice ekonomického oddělení KÚ MSK, by se však statutární město Opava mělo zabývat především tím, zda je z rozpočtu SMO poskytnut procentuální podíl oprávněné provozní ztráty, protože toto je vize financování sociálních služeb do následujících let. Kraj již nebude vyžadovat financování podílů oprávněné provozní ztráty z rozpočtu obce pouze u nových služeb, ale bude dodržování tohoto podílu striktně vyžadovat u všech sociálních služeb. V současné době se pouze řeší, zda bude procentuální podíl stejný jako dosud (20% oprávněné provozní ztráty, ambulantní služby - 25% oprávněné provozní ztráty, pobytové služby - 30% oprávněné provozní ztráty) anebo bude nastaven procentuální podíl jednotný, např. ve výši 20%, a to pro všechny formy poskytování sociálních služeb. Z uvedených důvodů by bylo vhodné, aby případné změny v systému financování sociálních a souvisejících služeb z rozpočtu SMO byly zvažovány až po konečném rozhodnutí KÚ MSK o podmínkách financování ze strany obcí.
 
 
Na základě výše uvedeného doporučujeme Zastupitelstvu SMO, aby tento materiál vzalo na vědomí.