Tento materiál byl zpracován na základě úkolu z porady vedení města "9/15 Zásady vedení městských obchodních společností".

Při přípravě předkládaných Pravidel některých vztahů mezi statutárním městem Opavou a obchodními společnostmi, v nichž má město majetkovou účast (dále také jen "Pravidla"), jsme vycházeli především z právní úpravy a aktuální judikatury, dle pokynů vedení města však rovněž z materiálů spolku Oživení, o.s. a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Pravidla byla zaslána k vyjádření advokátní kanceláři, s níž má statutární město Opava (dále také jen "město") uzavřenu smlouvu o poskytování právních služeb, jejíž připomínky byly vypořádány a která s Pravidly vyslovila souhlas.

Cílem tohoto materiálu je schválení Pravidel jakožto dokumentu, který upravuje některé záležitosti související s postavením města coby společníka či akcionáře obchodní společnosti, v níž má město majetkovou účast (dále také jen "městská společnost"). Město dosud takový dokument zpracován a schválen nemělo, což vedení města (tj. primátor a jeho náměstci) považuje za určitý nedostatek, který předložením Pravidel ke schválení radou města a zastupitelstvem města hodlá napravit. Vedení města znění přiložených Pravidel odsouhlasilo.

Město může podle § 35a odst. 1 zákona o obcích pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby. Dle § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, město může k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností, zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným (odst. 1), resp. se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků (odst. 2).

Statutární město Opava nejenže dle výše nastíněné právní úpravy může být společníkem obchodní společnosti, ono jím skutečně je, neboť v současné době je jediným společníkem společnosti Technické služby Opava s.r.o. a společnosti Hokejový klub Opava s.r.o., jediným akcionářem společnosti Městský dopravní podnik Opava, a.s. a společnosti Basketbalový klub Opava a.s. a dále je většinovým akcionářem společnosti Slezský fotbalový club Opava a.s. (s podílem ve výši 99,25 % na základním kapitálu) a menšinovým akcionářem společností ELIO Slezsko a.s. (s podílem ve výši cca 15 % na základním kapitálu) a Severomoravské vodovody a kanalizace a.s. (s nepatrným podílem představovaným 1 akcií, přičemž dle našich informací by město mělo o tuto akcii v brzké době přijít v důsledku plánovaného nuceného přechodu účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře dle § 375 zákona o obchodních korporacích).

Přestože městské společnosti jsou samostatnými právnickými osobami, které mají vlastní právní osobnost (způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti) a vlastní orgány, jejichž členové za ně rozhodují a jednají a nesou odpovědnost s tím spojenou, nelze opomíjet, že městské společnosti se podílejí na výkonu samostatné působnosti města, neboť za tím účelem byly založeny, příp. za tím účelem se město stalo jejich společníkem či akcionářem (dále také jen "společník"), tudíž město má vážný zájem na tom, aby městské společnosti fungovaly co možná nejlépe. Takový zájem má jistě z povahy věci každý společník obchodní společnosti, nicméně v případě města je tento zájem o to větší, že městské společnosti zabezpečují veřejně prospěšné činnosti, které mají dopad na kvalitu života širokého spektra občanů, a že zpravidla alespoň zčásti hospodaří s dotacemi přijatými z veřejných rozpočtů, zejména z rozpočtu města (za poslední uplynulé 3 roky město poskytlo městským společnostem dotace /včetně úhrady prokazatelné ztráty společnosti Městský dopravní podnik Opava, a.s./ v průměrné souhrnné výši cca 105 mil. Kč ročně).

Účelem Pravidel, která tedy zohledňují ono specifické postavení městských společností, jež jsou sice soukromoprávními subjekty, v nichž je však v důsledku účasti města coby veřejnoprávní korporace přítomen jistý veřejnoprávní prvek, je především nastavení transparentních vztahů mezi městem a městskou společností, které mohou napomoci plnění úkolů, pro které byla městská společnost založena, jakož i řádnému hospodaření městské společnosti.

K obsahu Pravidel lze v obecné rovině uvést, že Pravidla jednak popisují a shrnují právní postavení, v jakém se dotčení aktéři nacházejí, a jejich práva a povinnosti, jednak deklarují, jak by městské společnosti a vztahy mezi nimi a městem měly dle představ města optimálně fungovat, jak by zainteresované osoby měly konat. Současně ukládají určité úkoly magistrátu, přičemž za plnění úkolů uložených magistrátu odpovídá člen vedení města, který má danou městskou společnost ve své gesci.

Jelikož Pravidla sama o sobě nemohou městské společnosti, jejich orgány ani zástupce města v těchto orgánech přímo právně zavazovat, neboť k tomu schází právní titul, jsou koncipována jako určité deklarace, které by měly být naplněny jednak jejich přirozeným dobrovolným respektováním a konáním dotčených aktérů v souladu s nimi (schválí-li Pravidla rada města coby výkonný orgán města i zastupitelstvo města jakožto jeho nejvyšší orgán, má to samo o sobě svou váhu a účinek, který lze stěží ignorovat), jednak zakotvením příslušných ustanovení do zakladatelských listin a stanov (dále také jen "stanovy") městských společností a do smluv o výkonu funkce uzavíraných mezi městskou společností a členem jejího orgánu, kteréžto písemnosti již jsou relevantními nosiči obsahujícími právně závazná ustanovení a které schvaluje valná hromada městské společnosti (potažmo tedy delegát města vyslaný na valnou hromadu a v případě jednočlenné městské společnosti rada města).

Pravidla se záměrně vyhýbají kategorickým direktivám, neboť aplikace Pravidel by měla být racionální, uvážlivá a respektující specifičnost té které městské společnosti (stanovovat např. striktní jednotná pravidla pro Hokejový klub Opava s.r.o. i Městský dopravní podnik Opava, a.s. není vzhledem k mnoha odlišnostem těchto městských společností /právní forma, předmět činnosti, velikost rozpočtu, počet zaměstnanců.../ adekvátní ani smysluplné), jakož i zákonné limity dané právními předpisy, zejména zákonem o obchodních korporacích a občanským zákoníkem (např. zákaz udělovat statutárnímu orgánu pokyny týkající se obchodního vedení anebo zákaz ujednání porušujících veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob /tzv. statusové věci/). Jakékoli uplatnění Pravidel v praxi by mělo být vedeno snahou podpořit řádné a hospodárné fungování městských společností - v žádném případě není účelem těchto Pravidel činnost městské společnosti jakkoli ohrozit, narušit či dokonce paralyzovat. Jinými slovy, Pravidla nelze dle našeho názoru chápat dogmaticky, neboť primárním cílem není samotná existence Pravidel, nýbrž řádný chod městské společnosti (Pravidla jsou jen prostředkem, který by měl dosažení tohoto cíle napomoci).

Pravidla reflektují aktuální judikaturu, která však např. v náhledu na to, zda je obchodní společnost s účastí státu či jiné veřejnoprávní korporace povinným subjektem dle zákona o svobodném přístupu k informacím, není zcela ustálená. Bude tedy třeba průběžně sledovat vývoj judikatury a tomu přizpůsobovat aplikaci Pravidel.

Jakkoli některá ustanovení Pravidel lze aplikovat na všechny městské společnosti, Pravidla pochopitelně cílí především na ty městské společnosti, jejichž je město jediným společníkem, případně na ty, jejichž je město většinovým společníkem, tedy na ty, které město ovládá, a je tudíž efektivně schopno prosadit na valné hromadě městské společnosti (která je platformou, kde město uplatňuje svůj vliv) svou vůli.

Máme za to, že ustanovení Pravidel jsou - i díky vysvětlivkám obsaženým v poznámkách pod čarou a přílohám tohoto materiálu obsahujícím judikáty a dokumenty, na které Pravidla odkazují - dostatečně srozumitelná a jasná, tudíž není třeba je v této důvodové zprávě hlouběji rozebírat. Proto k jednotlivým ustanovením Pravidel jen stručně uvádíme následující.

Ve svém článku II. odst. 3 Pravidla přiznávají právně nevyjasněnou povahu obchodní společnosti, jejímiž společníky nejsou výlučně veřejnoprávní korporace (stát či územní samosprávné celky), s tím, že město deklaruje, že v zájmu transparentnosti upřednostňuje výklad, podle něhož je i městská společnost s většinovou (tedy nikoli stoprocentní) účastí města (fakticky se jedná o společnost Slezský fotbalový club Opava a.s.) veřejnou institucí, tudíž povinným subjektem dle zákona o svobodném přístupu k informacím.

V článku III. Pravidel město deklaruje vůli posílit ve stanovách městských společností práva města jako společníka městské společnosti, a to zejména v oblasti rozhodování o nejzávažnějších právních jednáních a v oblasti práva města na informace o městské společnosti. Příkladmo jsou pak některá nejzávažnější právní jednání vyjmenována, přičemž se předpokládá, že do detailu konkretizována budou ve stanovách té které městské společnosti se zohledněním specifik dané městské společnosti. Konkrétní změnu stanov každopádně vždy musí v rámci své vyhrazené pravomoci schválit i zastupitelstvo města (§ 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích).

V článku IV. Pravidel lze zdůraznit povinnosti kladené na delegáta, tj. osobu, kterou město usnesením zastupitelstva města delegovalo na valnou hromadu městské společnosti, jakož i na magistrát, který se na výkonu práva města jako společníka týkajícího se valné hromady městské společnosti musí podílet. V této souvislosti považujeme za velmi přínosné, bude-li delegát ideálně na každou valnou hromadu vybaven pokyny města (schválenými jeho příslušným orgánem), jak má na valné hromadě uplatňovat práva města (zejména hlasovat).

V článku V. Pravidel je zdůrazněna nezastupitelnost role dozorčí rady městské společnosti jakožto kontrolního orgánu, jehož prostřednictvím je standardně dle zákona vykonávána kontrola činnosti městské společnosti i dohled nad působností statutárního orgánu městské společnosti. Dále se zde připomíná zákonem dané vymezení práva společníka a práva akcionáře na informace o obchodní společnosti s tím, že město deklaruje vůli své právo na informace o městské společnosti ve stanovách způsobem souladným se zákonem adekvátně posílit.

V článku VI. Pravidel je upraveno právo člena zastupitelstva města požadovat - při výkonu své funkce - informace o městské společnosti, které se dle předestřeného postoje města vztahuje také na městské společnosti, v nichž má město většinovou majetkovou účast, a které je třeba rozlišovat od práva města jako společníka. V odst. 3 tohoto článku je pak popsán a zdůvodněn nejednoznačný právní názor na rozsah informací o městské společnosti, na které má člen zastupitelstva právo, s tím, že řešení je ponecháno na odpovědných orgánech městské společnosti.

Jelikož naprosto klíčové pro bezproblémové fungování městské společnosti je obsazení funkcí v orgánech městské společnosti osobami schopnými danou funkci řádně vykonávat, obsahuje článek VII. Pravidel úpravu záležitostí týkajících se obsazování orgánů městských společností.

V článku VIII. Pravidel je pak v návaznosti na předchozí článek formulován požadavek města směřující vůči jeho zástupcům v orgánech městské společnosti, aby svou funkci vykonávali maximálně profesionálně, svědomitě a odpovědně, v zájmu dané městské společnosti, potažmo města.

Článek IX. Pravidel upravuje vedení dokumentace o městské společnosti městem.

Poněvadž ve věcech týkajících se městských společností za město v rámci svých kompetencí rozhodují oba hlavní orgány města, tj. jak rada města, tak i zastupitelstvo města, je na místě, aby Pravidla schválily oba tyto orgány, čímž mj. vyjádří vůli samy je respektovat a postupovat v souladu s nimi. Účinnost Pravidel je navrhována ode dne následujícího po dni, kdy je schválí druhý z uvedených orgánů města.

Předkládáme tedy příslušným orgánům města Pravidla, která tvoří Přílohu č. 1 tohoto materiálu, ke schválení, neboť přestože lze vycházet jen z příslušných právních předpisů upravujících vztahy městem a městskými společnostmi a záležitosti s tím spojené, považujeme sumarizaci právní úpravy a její rozvedení v Pravidlech za přínosné.

Dodáváme, že Pravidla byla schválena radou města dne 17. 7. 2019.

Poznámka: Přílohy k předloženému materiálu jsou evidovány pouze v elektronické podobě.